Podle ministerstva financí má schodek státního rozpočtu na příští rok dosáhnout maximálně 231 miliard korun, což je pouze o 21 miliard méně než letos. Ekonomové a Nejvyšší kontrolní úřad upozorňují na rychlý růst zadlužení České republiky. Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně vysvětluje, že vláda jedná opatrně, protože někteří její členové pamatují negativní zkušenost z úsporných opatření vlády Petra Nečase, která v roce 2013 skončila špatným volebním výsledkem pro ODS, s podporou pod osm procent.
Hlavní otázkou je, proč současná vláda, kde dominuje pravicová ODS, nepřistupuje k razantnějším úsporám. Podle Kopečka může být jedním z důvodů zkušenost z let 2010 až 2013, kdy vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných zavedla tvrdá úsporná opatření, která byla vnímána negativně kvůli špatné komunikaci a dopadu na ekonomiku. Tato zkušenost vedla k velké ztrátě důvěry veřejnosti, což se projevilo v nízkých volebních výsledcích v roce 2013.
Dnes je vládní postup mnohem opatrnější. Vláda se snaží vyhnout nálepce “vlády škrtů” a zároveň musí zohledňovat širokou koaliční základnu, která zahrnuje pět stran. Kromě pravicových ODS a TOP 09 jsou v koalici také Piráti, Starostové a lidovci, kteří nejsou čistě pravicovými stranami, což vede k nutnosti kompromisů. To se odrazilo například v minulém roce na přípravě konsolidačního balíčku.
Navzdory tomu, že důvěra ve vládu není vysoká, podpora vládních stran dramaticky neklesá. Přestože se podpora vládních stran od voleb v roce 2021 snížila, stále se pohybuje okolo 35–36 procent. Koalice Spolu tak dosahuje podpory jen o něco nižší než ve volbách, kde získala přes 40 procent hlasů.
Kopeček také poznamenává, že současná vláda se snaží interní spory neřešit veřejně, což je odlišné od situace v letech 2010–2013. Důvodem vysokých rozpočtových schodků je podle něj i pandemie z roku 2020 a následná válka na Ukrajině s energetickou krizí, která si vyžádala různá opatření.
Aktuální ekonomická situace se sice začíná zlepšovat, ale jen velmi pomalu a vláda je před koncem volebního období, což není ideální čas na nepopulární kroky, jako jsou škrty nebo zvyšování daní.
Na otázku, zda je poptávka po rozpočtově odpovědnější straně, Kopeček zmínil možnost vzniku nové strany pod vedením Miroslava Kalouska, známého kritikou vládního rozpočtu. Taková strana by mohla odebrat hlasy koalici Spolu, což by paradoxně mohlo pomoci Andreji Babišovi k návratu do premiérského úřadu.
Pokud by nová strana nepřekročila hranici pěti procent, její hlasy by propadly, což by dále komplikovalo politickou scénu. Pokud by se však dostala do Sněmovny, mohla by zvýšit roztříštěnost pravicového prostoru, což je přesně to, čemu se koalice Spolu snažila zabránit.
